Co skutečně řekl Zeman o Peroutkovi

Nechápu, že si hlava státu neověří fakta, která hodlá přednést milionům lidí, viz akce Let My People Live! Ani jeden z jeho výroků na adresu Peroutky zřejmě není pravdivý, důkazy o jeho sporných textech ale existují

Předem bych chtěla uvést na pravou míru jednu věc - nechápu, že si hlava státu neověří fakta, která hodlá přednést milionům lidí, viz akce Let My People Live! Ani jeden z jeho výroků na adresu Ferdinanda Peroutky totiž  zřejmě není pravdivý, důkazy o jeho sporných textech ale existují.

Média často opomíjí, že Zeman v proslovu vyzýval, aby se lidé nebáli vyjadřovat, proti záměrům radikálů islamizovat velkou část světa, aby nepodlehli strachu, jako právě Ferdinand Peroutka a někteří jeho kolegové chvíli před vpádem nacistických vojsk na území Československa. Můžeme se dále bavit o tom, na kolik se hrozba islamizace týká konkrétně České republiky a zda je opravdu zapotřebí, aby se náš prezident k této problematice vyjadřoval. Než  ale začneme Zemana odsuzovat a lynčovat  za poškození našeho slavného novináře, bylo by dobré porovnat fakta.

Jeden z textů z časopisu Přítomnost. Text byl publikován 22.2. 1939, tedy necelý měsíc před vpádem nacistů:

"Každý organismus brání se otravě cizí látkou. Lze předpokládat, že roztok židovského elementu v německém životě byl tak silný, že na to německý organismus reagoval jako na otravu."

http://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1939/1939_22_2.pdf

Pokud opravdu jsou některé Peroutkovy texty záměrně protižidovské, není se co divit, kdo by si hrál na hrdinu v takové situaci? Ferdinand Peroutka se tím zcela jistě snažil zachránit život nejen svůj, ale také své manželce a dceři, protože obě byly židovky. Je to logický akt manžela a tatínka, který se obává o svou rodinu a to přece nikdo nezpochybnil.

Přepis Zemanových slov z Let My People Live!

Pane předsedo Evropského parlamentu, pane prezidente Evropského židovského kongresu, dámy a pánové.

Plně souhlasím s výrokem pana Moše Kantora, který řekl při jiné příležitosti, že smyslem našeho setkání není jenom nebo především vzpomínka na minulost, ale úvahy o budoucnosti, to je hledání cest, aby se holokaust neopakoval. Dovolte mi, abych i já se ve svém příspěvku na toto téma zaměřil, ale přesto mně dovolte několik retrospektivních poznámek.

My se všichni shodneme v odsouzení holokaustu. Všichni se shodneme v tom, že nesmíme připustit jeho opakování. Ale obávám se, že se příliš neponořujeme do hlubinných příčin vzniku holokaustu. A někdy tyto příčiny zplošťujeme.

Dovolte mi, abych uvedl tři drobné příklady. Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem „Hitler je gentleman“. Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“. Můj milovaný Winston Churchill v lednu 1939 napsal Adolfu Hitlerovi: „Kdyby můj národ postihla velká katastrofa, přál bych si, aby v jeho čele stál muž s vaší silnou vůlí.“ A konečně nositel Nobelovy ceny Knut Hamsun, možná že jste četli jeho Viktorii nebo Hlad, napsal v květnu 1945 nekrolog na Adolfa Hitlera.

Co vede k této fascinaci intelektuálů naprosto zrůdným učením? Co vede k tomu, že se z doktora Jekylla stává Mr. Hyde? Je to snaha překonat vlastní frustraci vytěsněním té menšiny, ať jakékoli, ze společnosti, a v tomto smyslu holokaust začíná první lavičkou v parku, na kterou si nesmí sednout Žid. A plynová komora je teprve dovršením, nikoliv začátkem tohoto holokaustu. A my se musíme ptát, zda je možná dokonce ještě ve větších rozměrech recidiva, která tentokrát nezahrne šest milionů Židů, ale zahrne příslušníky celé řady vyznání, ateisty, a dokonce i muslimy.

Právě proto bych chtěl uvítat, že se umírněné arabské země nedávno připojily k válce proti Islámskému státu. A tento Islámský stát, často podceňovaný, má obdobnou povahu, jako mělo nacistické Německo počátkem třicátých let. To, co nám podle mého názoru hrozí, je superholokaust, jehož oběťmi budou stovky milionů lidí.

Chtěl bych citovat výrok jednoho z vojenských velitelů Islámského státu, který prohlásil: „Zabijeme sto, dvě stě nebo pět set milionů lidí, nám je to jedno.“ A tato výhrůžka zabíjením, opakuji ještě jednou, se týkala i muslimů. Nevím, kdo z vás viděl mapu islámského chalífátu do roku 2020. Je to mapa, která zabírá půlku Evropy, půlku Afriky a velkou část Asie. Řeknete mi, že je to mapa, jejímž autorem je blázen, a budete mít pravdu. Ale Adolf Hitler byl také blázen, a přesto se jeho vize zotročené a judenfrei Evropy téměř naplnila.

Chtěl bych vám navrhnout něco, co mnozí z vás budou pokládat za naivní, neproveditelné nebo nesmyslné. Včera jsem mluvil o 200 mrtvých dětech v Péšávaru, o dvou tisících obyvatelích Nigérie, kteří byli zavražděni sektou Boko Haram.

A mohl bych pokračovat těmito příklady dál a dál. Nečiňme si iluze, že mezinárodní terorismus je několik špatně vyzbrojených a vycvičených skupinek. Mezinárodní terorismus je celosvětová organizovaná a rozrůstající se síť a proti mezinárodnímu terorismu nelze bojovat pouze na úrovni národních států a nelze proti němu bojovat pouze někdy poněkud pokryteckými demonstracemi a verbálními protesty. Kdyby v roce 1936 během obsazení demilitarizované zóny v Porýní dvě britské a dvě francouzské divize reagovaly na toto porušení Versailleské smlouvy vojenskou akcí, nebyla by mnichovská dohoda, nebyl by holokaust a nebyla by druhá světová válka.

Tak i dnes máme-li zabránit superholokaustu a masivnímu vyvražďování lidí, potřebujeme sjednocenou ozbrojenou akci, akci vedenou na mezinárodní úrovni, akci vedenou pod egidou Rady bezpečnosti spojených národů, akci, do jejíchž mezinárodních sil rychlého nasazení by měly vyslat své síly pokud možno všichni stálí členové Rady bezpečnosti, akci, která by eliminovala v zárodku výcvikové tábory teroristů, která by nepracovala s bezvýchodným plošným obsazováním území, ale využívala moderních technických prostředků, například bezpilotních letadel a podobně, akci, v níž by se celé mezinárodní společenství spojilo proti svému úhlavnímu nepříteli.

Dámy a pánové, o některých návrzích se říká, že procházejí třemi fázemi. V první fázi jsou označeny za nesmysl, v druhé fázi se o nich říká, že se o nich dá uvažovat, a konečně v třetí fázi jsou tyto některé návrhy považovány za samozřejmost. To byl známý spor mezi heliocentrickou a geocentrickou soustavou, ale mohl bych samozřejmě uvádět i příklady další. Chybí nám dosud odvaha a stále podléháme tomu, čemu se ve 30. letech říkalo appeasement.

Stále se domníváme, že teroristická hnutí lze edukovat. Ano, Hitler nás edukoval plynovými komorami, a proto se obávám, že než začneme vážně uvažovat o takové mezinárodní síle rychlého nasazení, bude potřeba ještě řady teroristických útoků, než si veřejnost uvědomí, že s teroristy se nevyjednává, že s teroristy se bojuje a že s teroristy nemůžeme bojovat pouze povrchními změnami legislativy, ale ozbrojenou silou, tak jako to mohlo být v Porýní v roce 1936. Děkuji vám za vaši pozornost."

Čeho se ale vlastně Miloš Zeman opravdu dopustil? Použil slovo "fascinace" místo "strach".

Provokovat je umění

Kdyby chtěl Zeman provokovat,volil by jiná slova. Parlamentní listy 14. dubna 2015 publikovaly jeho rozhovor se studenty gymnázia na Karlovarsku. Kde na otázku jak vnímá svou funkci, odpověděl, jako funkci provokatéra a připomněl Cimrmanovu hru, kde se používá slovo "šrapnel".

 „Provokace, to znamená nikoli nahodile, ale připraveně vyostřená formulace má tu výhodu, že si ji snadněji zapamatujete a více o ní přemýšlíte. Uvedu alespoň dva příklady. Jak víte, v Norsku jsou dvě děti Michalákových a zatím diplomatická korespondence mezi naší a norskou vládou nevedla k žádnému výsledku. Já jsem prohlásil, že to norské zařízení, které odňalo ty dvě děti její matce mně připomíná Lebensborn. Šrapnel! Víte proč? Protože Lebensborn bylo nacistické zařízení na výchovu árijských dětí. A díky tomuto drastickému vyjádření to otiskl nejčtenější norský deník a najednou se v Norsku začalo diskutovat o tom, jestli je to organizace opravdu tak humánní a jestli náhodou nekrade děti rodičům, nejen v tomto případě. A druhý šrapnel, kde se to úspěšně podařilo završit, byli volyňští Češi, protože náš velvyslanec v Kyjevě původně tvrdil, že nikdo nežádá o repatriaci do České republiky, pak říkal, že žádají čtyři rodiny, no a nakonec se podařilo vydolovat seznam 232 žadatelů o repatriaci. A já jsem se snažil neustále upozorňovat na to, že ten velvyslanec buď lže, nebo je hlupák. Šrapnel!"

Přestaňte ale s bezhlavým honem na Zemana a buďte fér. Když se konkrétně zeptáte, čím se provinil, ať už v diskuzích nebo z očí do očí, málokdo vám umí odpovědět, ale za to vás okamžitě většina "antizemanovců" začne urážet nebo vás označí za Putinova agenta.